Romány a dramata
- R.U.R. - Gibel sensatsii (SSSR, 1935)
- R.U.R.: Genesis - (zřejmě USA, 2016), předloha 1920
Nejčastěji uváděnou divadelní hrou Karla Čapka je R.U.R. Ihned po jejím vydání v roce 1920 zaznamenala nevídaný úspěch nejen v tehdejším Československu, ale i v zahraničí. Československá premiéra se uskutečnila 2. ledna 1921 v Hradci Králové, kde inscenaci uvedl místní ochotnický spolek Klicpera. Pražská premiéra v Národním divadle se kvůli technickým komplikacím odehrála až 25. ledna 1921. Slovo robot vymyslel Karlův bratr Josef. Odvodil ho od slova robota – robotovat.
Roboti v Čapkově podání ale nebyli žádná plechová monstra. Byli stvořeni po vzoru člověka doslova z masa a kostí – jen nebyli rozeni, ale sestrojeni, aby zastávali různé pracovní činnosti. To, co jim jejich stvořitelé nedali, byly emoce. Tím se mělo předejít tomu, aby roboti začali sami přemýšlet a konat. Jako pojistka byla navíc omezena jejich životnost, protože u nich mohlo docházet k chybám, kdy robot „zešílel“ a musel být rozebrán.
Podobný motiv můžeme vidět i v současných dílech, ve kterých vystupují roboti – nejblíže tomu je zřejmě film Blade runner (1982, link: https://www.csfd.cz/film/8268-blade-runner/prehled/). V tomto filmu lidstvo žije ve světě, kde jsou již roboti (zde replikové) téměř vyhlazeni. Ti, kteří přežívají, se snaží, aby se dozvěděli, jakou mají životnost a zda mohou žít déle. I oni mají lidský vzhled, ale jsou vyráběni pro různé účely s různými vlastnostmi. Pojistku mají ale stejnou jako Čapkovi roboti.
Na další umělé bytosti narazíme v naší kultuře celkem snadno – a to jak v literatuře, tak i ve filmu. Zmiňme např. díla Golem, Frankenstein, Terminátor, Metropolis, Já, robot, Kybernetická babička a mnoho dalších.
Čapek ve hře R.U.R. varuje před člověkem v roli Boha – Stvořitele. Důsledkem vytváření nových bytostí je podle autora mj. i neplodnost a zánik lidstva. Když trochu odbočíme, i v jedné pohádce to s lidmi, kteří stvořili novou bytost, nedopadne dobře. Vzpomněli jste si na Otesánka?
V roce 1938 byl podle Čapkovy hry natočen krátký film ve Velké Británii.
V roce 1977 vznikla opera R.U.R. skladatele Zdeňka Blažka.
---
Hordubalové (ČR, 1937) a Hordubal (ČR, 1980), předloha 1933
Hordubalové – první film podle knižní předlohy K. Čapka byl zfilmován ještě za jeho života, v roce 1937 režisérem Martinem Fričem. Později, v roce 1980, se předlohy znovu ujal režisér Jaroslav Balík.
---
Bílá nemoc (ČR, 1938), předloha 1937
Bílá nemoc – dalším zásadním Čapkovým dílem, které bylo zfilmováno, byla divadelní hra Bílá nemoc s Hugo Haasem, který tu nejen ztvárnil hlavní roli, ale zároveň film i režíroval. Byl to jeho čtvrtý režijní počin. Haas a Čapek byli dobří přátelé – postava dr. Galéna byla Haasovi doslova střižená na míru. Film byl do kin uveden krátce po napsání předlohy v roce 1937. Na plátnech si ale dlouho nepobyl. Těsně před začátkem války, kdy moc nacistického Německa sílila, film budil velkou nevoli, a nakonec v listopadu 1938 došlo k zákazu jeho veřejných projekcí. Krátce nato Karel Čapek zemřel.
Bílá nemoc byla jakýmsi synonymem pro nemoc z nenávisti a varováním před nástupem moci hitlerovského Německa. Při uvedení filmu diváci často na dění na plátně reagovali mj. zpěvem československé hymny.
Film byl digitálně restaurován Národním filmovým archivem v roce 2017. Link: http://eea.nfa.cz/cz/filmy/bila-nemoc/
Ukázka: https://www.youtube.com/watch?v=pFY6WPb7Dig
---
Krakatit (ČR, 1948), předloha 1922
Krakatit – krátce po válce, v roce 1948, zfilmoval Otakar Vávra Čapkovo drama Krakatit. Do hlavní role vynálezce Prokopa obsadil Karla Högera. Princeznu, jež usiluje o jeho vynález, ztvárnila herečka českého původu Florence Marly (vl. jménem Hana Smékalová).
Znalci Čapkova života a díla mají za to, že předlohou pro roli Princezny z Krakatitu byla Čapkovi jedna z jeho osudových žen – Věra Hrůzová, s níž se Čapek scházel a léta s ní vedl osobní korespondenci.
Film byl digitálně restaurován Národním filmovým archivem v roce 2017. Link: http://eea.nfa.cz/cz/filmy/krakatit/
Ukázka: https://www.youtube.com/watch?v=CkG6DkBIG5s
K napsání románu Krakatit Čapka inspirovala skutečná událost – výbuch v továrně na zbraně a munici v Bolevci. Několikanásobný výbuch tam v roce 1917 zničil téměř celý areál továrny a zabil přes 200 lidí včetně 33 dětí. Čapek tuto událost sledoval ze zámku Chyše, kde byl vychovatelem. I přes vzdálenost 40 km od centra detonace viděl mladý spisovatel obrovský hřib, který se tyčil nad místem události. Krakatit byl jedním z děl, ve kterém Karel prokázal velký smysl pro budoucnost. Román, který napsal v roce 1923, popisuje ničivou zbraň – bombu, která dokáže vyhladit obrovská území a je založena na principu neřízené řetězové reakce jader. První taková bomba byla přitom vyzkoušena poprvé až v roce 1945 americkou armádou v poušti White Sands. O pár týdnů později byly dvě takové bomby svrženy na japonská města Hirošimu a Nagasaki.
Povídky Karla Čapka
- Zfilmováno 2021–1987
Zajímavosti
Věc Makropulos je divadelní hra Karla Čapka, jež se zatím filmového zpracování nedočkala – naopak ale patří mezi nejčastěji uváděná Čapkova díla. Diváci ji mohli zhlédnout jak jako činoherní inscenaci, tak jako operu, kterou v letech 1923–25 komponoval Leoš Janáček. Souhlas ke zhudebnění dal na žádost Janáčka Čapek v roce 1923. Janáček sice vyznění příběhu pozměnil, avšak Čapek operu hodnotil více než kladně.
Elině Makropulos je 337 let. Před lety za vlády císaře Rudolfa II. totiž vypila elixír mládí. Posedlost mládím a vidinou nesmrtelnosti je věčná. Vzpomeňme jen na pohádku O živé a mrtvé vodě, na film Císařův pekař a Pekařův císař, kde se badatelé a vynálezci na dvoře (právě) Rudolfa II. snaží elixír objevit. A nemusíme vlastně hledat ani ve filmech a pohádkách. V současnosti můžete najít na trhu kosmetiku, která vám slibuje omlazení pleti. Dlouhověkost a svěžest slibuje zelený čaj, brokolice, česnek i med, melatonin, vitamin D3, růstový hormon a další. Kterou z těchto ingrediencí asi namíchal otec Emilie Marty do svého elixíru?
Pozn. K prodloužení věku přispívá také dobrá životospráva a udržování fyzické a mentální aktivity.
Lékařská péče je u nás dostupná a kvalitní a díky ní stoupá průměrný věk, ve kterém umíráme. V roce 2017 byl průměrný věk dožití žen 81,5 let, u mužů 76 let (v roce 2023 je to už 82,1 a 76,2 roku). V roce 1937 byl přitom průměrný věk dožití jen kolem 58 let.
V roce 2013 bylo v České republice více než 1000 lidí nad 100 let. Podle statistik tvoří cca tři čtvrtiny těchto osob ženy.
Státy, které mají v současnosti nejvyšší počet více než stoletých lidí, jsou Japonsko a Španělsko.
Podle J. Masopusta z Ústavu klinické biochemie a patobiochemie je stárnutí strategie navozená přirozenou selekcí šetřit energii spolu s jinými úspornými strategiemi pro zlepšení předprodukčního přežívání potomstva.
Továrna na absolutno
Velmi dobrá audiokniha: https://www.youtube.com/watch?v=s5Ehk1qSG7M
Karel Čapek a jeho obyčejný svět
https://www.csfd.cz/film/251914-karel-capek-a-jeho-obycejny-svet/prehled/
Karel Čapek a jeho poselství míru
https://www.youtube.com/watch?v=9F-GXTT_XQw
Člověk proti zkáze
https://www.csfd.cz/film/7261-clovek-proti-zkaze/prehled/
O pátečnících:
https://www.csfd.cz/film/682809-capek-a-patecnici/recenze/
Pořad pro děti:
https://www.csfd.cz/film/647205-skautska-posta-1918/815280-karel-capek/recenze/