Karel Čapek si už na počátku své literární tvorby vydobyl světové uznání. Karel byl suverenní vypravěč příběhů, ale i znalec lidské povahy. Jedinec byl pro něj součástí vyššího celku, člověkem vřazeným do společnosti. Na srdci ležel Karlu Čapkovi osud světa a zejména našeho národa uprostřed Evropy. Tomu věnoval i podstatnou část své publicistiky. Byl prozaik, dramatik, publicista, ale zejména svými překlady dokázal, že je i básník. Byl ovšem i dobrý kreslíř a fotograf. Byl člověk se širokým rozhledem, hlubokými vědomostmi, ale i citem k člověku a jeho problémům. (Aleš Fetters)
První vydání spisů:
1916 Zářivé hlubiny (povídky, s Josefem Čapkem)
1917 Boží muka (povídky)
1918 Krakonošova zahrada (nejstarší drobné prózy, s Josefem Čapkem)
1918 Pragmatismus čili filozofie praktického života
1920 Francouzská poezie nové doby (překlady)
1920 Loupežník (divadelní hra, zfilmována v roce 1931)
1920 Kritika slov (sloupky)
1921 R.U.R. (divadelní hra, poprvé užito slovo Robot)
1921 Trapné povídky
1921 Ze života hmyzu (divadelní hra, s Josefem Čapkem)
1922 Lásky hra osudná (jednoaktovka, s Josefem Čapkem
1922 Věc Makropulos (divadelní hra, zhudebnil Leoš Janáček)
1922 Továrna na Absolutno (román)
1923 Italské listy (cestopisné fejetony)
1924 Krakatit (román, zfilmován v roce 1948)
1924 Anglické listy (cestopisné fejetony)
1925 O nejbližších věcech (sloupky)
1927 Adam Stvořitel (divadelní hra, s Josefem Čapkem)
1927 Skandální aféra Josefa Holouška (próza)
1928 - Hovory s T. G. Masarykem
1935 (3 svazky)
1929 Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy
1929 Zahradníkův rok (fejetony)
1930 Výlet do Španěl (cestopisné fejetony)
1931 Marsyas, čili Na okraj literatury (eseje)
1932 Apokryfy (povídky)
1932 O věcech obecných čili Zoon politikon (fejetony a stati)
1932 Obrázky z Holandska (cestopisné fejetony)
1932 Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek
1933 Dášeňka čili Život štěněte
1933 Hordubal (román - 1. díl trilogie, zfilmován v roce 1937)
1934 Povětroň (román - 2. díl trilogie)
1934 Obyčejný život (román - 3. díl trilogie)
1935 Mlčení s T. G. Masarykem
1936 Válka s mloky (román)
1936 Cesta na sever (cestopisné fejetony, s Olgou Scheinpflugovou)
1937 Bílá nemoc (divadelní hra, zfilmována v roce 1937)
1937 První parta (román, zfilmován v roce 1959)
1938 Jak se co dělá (soubor causerií)
1938 Matka (divadelní hra)
Posmrtně vydáno:
1939 Život a dílo skladatele Foltýna (román - nedokončeno)¨
1939 Měl jsem psa a kočku (prózy a fejetony)
1940 Kalendář (sloupky)
1940 O lidech (sloupky)
1946 Vzrušené tance (básně)
1946 Bajky a podpovídky
1946 Sedm rozhlásků K. Č.
1947 Ratolest a vavřín (sloupky)
1953 Obrázky z domova (fejetony a sloupky)
1954 Věci kolem nás (fejetony a sloupky)
1957 Sloupkový ambit
1959 Poznámky o tvorbě (výbor z prací o literatuře)
1966 Na břehu dnů (výbor z novinářských prací)
1970 Místo pro Jonathana ! (výbor ze statí o literatuře a kultuře)
1971 Listy Olze (dopisy Olze Scheinpflugové)
1975 Drobty pod stolem doby (veršované komentáře ke dni)
1978 Listy Anielce (dopisy Anně Nepeřené v roce 1905)
1980 Dopisy ze zásuvky (dopisy Věře Hrůzové z let 1920 - 1931)
1988 Filmová libreta
Souborně vydáno:
1980 - Spisy Karla Čapka (Čs. spisovatel Praha, kompletní vydání díla Karla Čapka
1995 (řada končí svazkem Dodatky ke spisům)
Je to ten kout mezi Úpou a Metují, mezi Babiččiným údolím a mírnou kotlinou Jiráskova Hronova. Kdekoliv se vyleze na kopeček, je vidět na severu Sněžka a na východě Bor a Hejšovinu, velké hraniční kameny země . . . Na kopcích žijí tkalci duchaři; podle řek je jedno bojištěza druhým – Trutnov, Skalice, Náchod a dole Sadová, se štíhlými pomníčky, které povídají kolik tam padlo mladých lidí. Tak to je ten kraj mírných a poněkud chudých políček, březových hájků a dvojí veliké památky: po Boženě Němcové a Aloisu Jiráskovi . . . Ten kout podhoří mezi Úpou a Metují byl světem našeho dětství; jeden dědeček hospodařil na živnosti nad Babiččiným údolím a znával ještě bláznivou Viktorku, druhý, pan otec z Hronovského mlýna, vozíval študentu Aloisovi do Hradce bochníky chleba a šestáky šajnů od pekařů Jirásků. Mezi údolím Metuje a Úpy se vlní mírné kopce z červeného pískovce, proseté stříbrnými hájky březovými a temnými smrčinami a borky; na kopcích rozhozeny samoty, kde ještě za našeho dětství od rána do noci tloukly ruční stavy pohorských písmáků, důchařů a sektářů balcaráků . . . (Karel Čapek
continue readingNejčastěji uváděnou divadelní hrou Karla Čapka je R.U.R. – ihned po jejím vydání v roce 1920 zaznamenala nevídaný úspěch nejen v tehdejším Československu, ale i v zahraničí.
Československá premiéra se uskutečnila 2. ledna 1921 v Hradci Králové, kde inscenaci uvedl místní ochotnický spolek Klicpera. Pražská premiéra v Národním divadle se konala až 25. ledna 1921.
Je známo, že slovo robot vymyslel Karlův bratr Josef – odvodil toto slovo od slova robota – robotovat.
continue reading